Legendární hráči

Byl to jeden z nejlepších středních útočníků před 1. světovou válkou a krátce po ní. Roku 1909 přešel do Sparty ze Staroměstského SK Olympia. Dva roky poté vyhrá s českým týmem amatérský titul mistrovství světa. Roku 1915 byl na haličské frontě těžce raněn a jen šťastnou shodou okolností přežil. Po dlouhém léčení se roku 1920 dokázal vrátil na hřiště a roku 1920 reprezentoval na OH v Antverpách. Ve Spartě působil do roku 1923 a ještě v letech 1925/26 hrál ligu za ČAFC.

Ve 20. letech byl kapitán "Železné" Sparty. Začínal v Meteoru Královské Vinohrady a přes ČAFC přišel roku 1913 do Sparty, jejíž dres oblékal plných dvacet let. Za národní družstvo sehrál 44 zápasů vždy jako kapitán mužstva. Byl také hokejista získal třikrát titul mistra Evropy.

Byl to tvrdý, ale také obětavý obránce, který přešel do Sparty z kladenských Kročehlav. Ve Spartě poprvé hrál ve finále Středoevropského poháru 1927, počátkem 40. let působil i jako hrající trenér. Ligu hrál ještě roku 1973. Mezi jeho 55 starty v národním mužstvu je i účast na MS 1934 a 1938.

Byl to vynikající jak útočník tak i střelec, s 180 góly byl členem ligových kanonýrů. Začínal v Žebráku. V Praze ze začátku působil v předním amaterském týmu Čechoslovan Košíře, do Sparty přišel roku 1931 jako nejlepší střelec II. ligy z Rakovníka, kam se v závěru kariéry roku 1941 poněkud předčasně vrátil. Ještě v polovině 50. let hrál v diizi a jeho kariéru ukončila až zlomenina nohy. Ve 43 mezistátních utkáních dal 29 branek, roku 1934 se stal vícemistrem světa a s pěti góly i nejlepším střelcem šampionátu.

Zprvu pravé křídlo, později spojka, brilantní technik, autor 111 ligových gólů, vyrostl v Písku, už roku 1934 byl zkoušen v jednom z vyhledávacích zápasů pro MS, ale do ligy přišel až o tři roky později a hned se prosadil do reprezentace, v níž sehrál 22 zápasů (také na MS 1938) - o další ho připravila válečná leta.

Průbojná levá spojka a střelec mimořádných kvalit, člen Klubu kanonýrů. Na Letnou přišel jako sedmnáctiletý z Braníku, rok poté ještě jako dorostenec debutoval v I. lize. Ve 313 ligových zápasech nastřílel 127 gólů; s 406 góly je nečastějším střelcem celé sparťanské historie! V reprezentaci nebyl doceněn, hrál jen v 16 utkáních, ale roku 1962 patřil k vicemistrům světa. Na počátku 90. let byl krátce předsedou klubu.

Útočník nebo záložník, tvořivý hráč středu pole, tvůrce hry a rozený šéf týmu, miláček tribun, "muž, který jen chodí, ale je všude", začínal v tehdejší Jednotě Košice, na vojně hrál za Duklu Pardubice, roku, v letech 1960-69 oblékal dres Sparty. V závěru kariéry působil v Belgii a po návratu ještě krátký čas ve Viktorii Žižkov a v Turnově. Vicemistr světa z roku 1962, účastník MS 1970. Ve 47 reprezentačních zápasech dal 13 gólů.

Václac Ježek se z celé plejády znamenitých trenérů Sparty zapsal do její historie nejvýrazněji. Přitom když roku 1963 přišel z funkce hlavního trenéra mládeže v Dukle ke sparťanskému ligovému týmu, měl za sebou vcelku nevýraznou hráčskou kariéru a jeho jediným hmatatelným trenérským úspěchem byl titul dorosteneckých mistrů republiky v tehdejším Tatranu Liberec. Spartu však rychle přetvořil ve velké mužstvo a národní mužstvo, které řídil v 54 utkáních, roku 1976 dovedl k titulu mistrů Evropy! Výrazných trenérských úspěchů dosáhl i ve dvou holandských stážích a ve Švýcarsku.

Roku 1986 Fotbalista roku, v letech 1998 - 2000 trojnásobný Trenér roku, začínal s fotbalem v rodné slovenské obci Dolné Kočkovce, prošel mládežnickými týmy Púchova, odkud následoval svého strýce Františka do Sparty. Její dres nosil po celou hráčskou kariéru s výjimkou vojenských let v RH Cheb a pozdějšího působení v nizozemském PSV Eidhoven. Vynikající záložník nebo libero se všemi potřebnými vlastnostmi vůdčí osobnosti týmu se prosadil i jako trenér Sparty a národního mužstva, od kterého odešel na konci roku 2001, když se mu nezdařilo je úspěšně provést kvalifikací MS.

V letech 1987-88 dvakrát za sebou Fotbalista roku, bystrý, pracovitý a důrazný hráč středu pole, 56násobný reprezentant a dnes sice už úspěšný, ale stále především perspektivní trenér; začínal v Nymburce, kde ho ještě jako žáčka objevil a na Spartu přivedl trenér Antonín Rýgr. Roku 1981 debutoval v lize, zprvu jako "pes-obranář", nasazovaný na nebezpečné útočné individuality soupeřů, ale postupně se proměnil v univerzálního klíčového hráče. Jako hráč působil v Japonsku a ve Fraciii, kam se vrátil i jako trenér.

Středopolař mezinárodní třídy, nebezpečný střelec, Fotbalista roku 1998 a 2000, nejdražší český fotbalista všech dob a jeden z nejdražších hráčů světa - roku 2001 za něho Juventus zaplatil Laziu Řím 80 milionů marek! Fotbal začal hrát ve Skalné u Chebu, přes RH Cheb, dnešní Viktorii Plzeň Duklu Tábor a Duklu Praha přišel roku 1992 do Sparty, z níž odešel po čtyřech letech do Lazia. S českou reprezentací, kde patří ke klíčovým hráčům, se roku 1996 stal vicemistrem Evropy, v dresu Lazia byl mimo jiné finalistou Poháru UEFA 1998 a vítězem Superpoháru a PVP 1999.

Tomáš Rosický se roku 2001 stal držitelem jednoho českého a jednoho německého rekordu: ještě nikdy nebyla českému klubu za žádného hráče vyplacena částka, rovnající se 449 milionům korun. A ještě nikdy nebyla taková suma vydána za žádného hráče v bundeslize. Spartě jí za něho vyplatila Borussia Dortmund, s níž se mimořádně talentovaný a slibný středopolař a tvůrce hry roku 2002 stal držitelem Poháru UEFA. Syn ligového fotbalisty Sparty začal v sedmi letech v dnešním Střížkově, ale jako osmiletý už byl také sparťanem. V I.lize i v Lize mistrů debutoval v 19 letech. Nejlepší fotbalová leta má stále před sebou.